Oddělený život se ve vztahu osvědčil, říká zastánce “mingle” života Otta Seemann

Rozhovor s Ottou Seemannem:

Moderuje: Aneta Christovová

Otta Seemann na mě působí jako takový typický chlap. A proto mě strašně překvapilo, že zrovna on žije jako mingle. To znamená vztah dvou lidí, kteří mohou být i sezdáni, ale žijí v oddělených domácnostech, mají vlastní finance a pravidelně se vídají.

Já jsem s partnerkou Patricií už deset let a jsme spolu, když spolu být chceme. Když spolu nechceme být, tak spolu prostě nejsme. Což je oproti tomu klasickému modelu, kde s tím druhým sdílíš domácnost, velká výhoda. Jsi s ním pak totiž i ve chvíli, kdy s ním být nechceš. A s narůstajícími lety toho vztahu mohou narůstat chvíle, kdy s tím člověkem být nechceš.

Takže jste spolu jen v tom dobrém?

A jseš si jistá, že to tak ve vztazích funguje? Já totiž mám zkušenost takovou, že v dobrým to funguje vždycky. Ale když to drhne víc a přejde to do toho zlého, tak už to nefunguje.

Tak to jsou etapy ve vztahu – jde to nahoru a někdy zase dolů. Někdo by mohl říct, že vztah je o překonávání překážek.

Mně je osmapadesát, byl jsem v manželství dvacet let a mám děti, takže tím společným soužitím jsem si prošel. Po manželství jsem si našel přítelkyni, se kterou jsem se také sestěhoval do jednoho bytu a skutečně jsme sdíleli domácnost. To trvalo pět let. Pak jsem si po nějakém čase našel další přítelkyni a znovu jsme se rozhodli, že spolu budeme žít. Tenhle vztah vydržel tři roky a já už jsem si pak říkal, že na ten rok nemá cenu nic velkýho rozjíždět. (smích)

Ty jsi k tomu mingle vztahu tedy dospěl postupně a logicky. (smích)

Přesně tak. Nějak to vyplynulo ze situace. Už nevychováváš děti, ale jezdíš na společné dovolené, užíváš si společné večeře, jezdíš si někam na víkend a podobně. Ve finále jsem zjistil, že je to příjemnější. Prostě jsem k tomu dospěl a shodneme se v tom oba. Když jsme se o tom bavili, tak jsme se shodli na tom, že možná, kdybychom spolu bydleli v jedné domácnosti, tak už spolu nejsme.

Je skvělé, že se o tom otevřeně bavíte. Já jsem v manželství čtrnáct let, svého muže miluji, ale když odjede na dlouho na Mauricius, tak mám takové pré a ten vztah na dálku mi vyhovuje.

Chápu, je to příjemné.

Pojďme v rychlosti vysvětlit, co se stalo, že tady Patricie není.

No tak stalo se to, že jsi písemně poslala nějaké otázky, aby na ně Patricie odpověděla. Jenže kvůli práci Patricie nestíhá, aby sem dojela přes celou Prahu a mohla si tu povídat. Domluvili jsme se tedy na tom, že jí večer zavolám a že na ty otázky odpoví telefonicky. Jenže ani to se nám nepovedlo, nějak si na to nenašla čas, tak jsem jí popřál pěkný večer a dobrou noc. (smích)

Já jsem si opravdu myslela, že je ten mingle vztah nějaká tvoje vyčůranost. Že chceš mít vlastní klid, finance a vídáte se jen, když máš chuť na sex. Ale podle toho, co jsem se dozvěděla, mi přijde, že jsi na čekačce spíš ty.

Tak to není, cítíme to tak oba dva a vyhovuje nám to.

Takže za celých těch deset let vašeho vztahu ani jeden z vás nenadhodil téma, že byste se mohli někam nastěhovat spolu?

Ne. Bavili jsme se o tom výhledově, že bychom spolu bydleli třeba v důchodu. Nevylučujeme to, asi se do té fáze vztahu dostaneme, ale zatím to zkrátka pro nás není téma.

Jasně, takže to není definitivní rozhodnutí.

Taky je důležité zmínit, že technologie neuvěřitelně pokročila a máme možnost být s člověkem v kontaktu na dálku. Já mám dceru, která žije už sedmý rok v Anglii, předtím žila dva roky v Americe, ale jsme v kontaktu. To dřív nebylo. Mohlas tak maximálně poslat dopis nebo pohled. Kdykoliv si potřebujeme s Patricií něco říct, tak si zavoláme. Pravda je, že tam pak není ten vyloženě fyzický kontakt a usínáme každý sám.

A nechybí ti to?

Nechybí, vůbec.

A co sex?

Tak nějak pravidelně naplánované to nemáme. Buď přijedu já k ní, uděláme si hezký večer nebo přijede ona za mnou. A večer se zas vrátím domů.

Co děláš, když tu Patricii prostě chceš? Skočíš na kolo a jedeš za ní, jsi tam třeba půl hoďky a pak zase jedeš domů?

Ano, třeba.

To je hrozně romantické.

Nevím, co je na tom romantického, ale prostě to funguje. Nebydlíme každý na jiném konci světa.

A nejste přátelé s výhodami?

Přece v manželství je to úplně to samé. Lidi tráví stejně většinu času v práci a jsou spolu pár hodin denně. Teď bylo mistrovství světa v hokeji, takže přijdu domů a první, co udělám je, že zapnu televizi, oblečení hodím na křeslo a dívám se. Kdyby tam byla žena, tak se to musí uklidit, budu jí tam vadit a podobně. No a takové problémy my řešit vůbec nemusíme.

Když spolu dva lidé tráví celé dny, tak se to hezké rychle vyčerpá. Vy dva jste spolu jen když opravdu chcete. Tudíž podle téhle logiky byste spolu měli vydržet na věky věků.

Asi to tak bude. Pro mě je důležité i to, že máme společné zájmy. Oba milujeme fotografii a je neuvěřitelně zajímavé, když ty svoje fotografie rozebíráme. Zkrátka máme si co říct a o čem se bavit.

A Patricie začala fotit kvůli tobě?

Patricie ráda fotila vždycky.

Jak váš vztah vnímá okolí? Také ses zbavil velké finanční zátěže, když nemáš ženskou.

Když někam jdeme, tak platím já, to je jasné. Ale tak není to jenom o penězích. Naše okolí to neřeší, nebo mám aspoň takový pocit. Mé rodině to také nevadí. Co ti k tomu mám říct – jsme normální lidi. Ráno vstanu, umyju se, vyčistím si zuby… Nejsem jiný, než běžní lidé.

Třeba já nechci děti a okamžitě jsem kvůli tomu někam zaškatulkovaná.

Každý se nějak vymyká. Někdo šilhá, někdo má větší nos… To není přece něco divného. Každý jedinec je nějakým způsobem specifický a svůj. Mně to přijde normální a s nikým to moc nerozebírám. Je to mezi mnou a Patricií a všem ostatním je do toho víš co.

A co žárlivost?

Přece každý v sobě nějakou míru žárlivosti má. Žárlivé scény určitě neprobíhají, ale nějaké žárlení párkrát proběhlo. Vždycky se ovšem potvrdilo, že to byla jen domněnka a že je náš vztah velmi pevný.

Musí být v mingle větší důvěra?

Já si myslím, že je to úplně jedno. Když tě někdo bude chtít podvádět, tak to prostě udělá, i když spolu budete bydlet v jedné domácnosti.

Takže vy nemáte mingl otevřený vztah?

Ne, otevřený vztah nemáme.

A jak to děláte na dovolené?

To spíme společně v jedné posteli. Můžu mluvit jenom za sebe, ale mně to žádný problém nedělá. Já kde lehnu, tam spím.

Jak dlouho v kuse jste spolu byli nejdéle?

Asi na dovolených – zhruba ty dva týdny. Jsou chlapi, kteří potřebují kromě manželky i služku. To znamená někoho, kdo jim uvaří, kdo umyje ta okna, vytře podlahu, vypere… Můj táta byl opravář automatických praček. Já jsem uměl prát už v nějakých sedmi, osmi letech. Dát si prádlo do pračky a vyprat nebylo nic složitého. Nebyl pro mě nikdy problém si uvařit nebo upéct buchty. Nemám problém s žádnou domácí prací. Moje bývalá přítelkyně mi říkala, že je to se mnou hrozně těžké. Byla prý vždy s muži, kteří byli úplně hotoví z toho, že přišli z práce a čekala na ně bábovka. Měli navíc pocit, že na tom makala od pěti ráno až do odpoledne. A říkala: “Ty seš hajzl, ty totiž víš, že se ta bábovka upeče za půl hodinky, protože ty to umíš. A tím pádem já na tebe nemůžu hrát takové to divadlo, že jsem se od rána nezastavila.” (smích) Ale žehlení je pakárna.

Vy chlapi zase děláte, jak hrozně moc dřete a pak člověk kolikrát zjistí, že v té práci půlku dne prokrafetete… Co ti na tom mingle vztahu nejvíc vyhovuje a co ti v něm chybí?

Já nad tím takhle nepřemýšlím. Prostě jsem s Patricí bez ohledu na to, jestli s ní žiji. Pro nás tohle není téma.

A nechtěli byste něco společně vlastnit? Třeba psa, chatičku…

Kdybychom chtěli společnou chatičku, tak ji společně koupíme. Ale je to něco, o čem zatím neuvažujeme.

Jak trávíte svátky?

Mám pocit, že moje narozeniny nejsou vůbec podstatné. Patricie má už i vnoučata, takže já jsem “ten děda” a na těch rodinných oslavách samozřejmě jsem. Mé děti jsou velké a nežijí v Praze, takže se tolik nevídáme. Z těch bývalých vztahů ve mně zůstalo to, že je Štědrý den strašný chaos a tlak na to, aby bylo všechno perfektní. Každá ženská je na Štědrý den nervózní. Takže na Štědrý den jsem rád sám.

Dává to nějakou logiku. Lezete si něčím na nervy?

Myslím, že jde o nějaké běžné drobnosti.

A co na sobě navzájem oceňujete?

Po těch letech na Patricii obdivuji a oceňuji to, že s ní můžu i mlčet. A nevadí nám to.

Tak já ti moc děkuji, bylo to krásné a myslím si, že i plodné pro hodně lidí.

Díky, ahoj.