Obrana svobody slova je dneska to stejné, jako šíření dezinformací, říká Daniel Vávra

Přepis rozhovoru s Danielem Vávrou

Moderátorka: Markéta Šichtařová

Daniel Vávra je český videoherní designer, scénárista, režisér, spoluzakladatel a kreativní ředitel Warhorse Studios. Víte, co mě na první dobrou zaujalo? Že na Wikipedii, která je mnohými dosud považována za jediný zdroj dokonalé pravdy, je uveden odstaveček pod vaším jménem a název kontroverze a dezinformace. A potom to pokračuje: "V roce 2021 se stal jedním ze zakladatelů Společnosti pro obranu svobody projevu. Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP) podle ministerstva vnitra používá některé problematické postupy, jako je šíření dezinformací či konspirační uvažování." Tak já si říkám, to jsme to dopracovali, když obrana svobody projevu je ministerstvem označována za šíření dezinformací. Co vás motivovalo k tomu stát se spoluzakladatelem společnosti pro obranu svobody projevu?

To tam musel někdo připsat teď nedávno. A je to bezvadná věc, to ministerstvo vnitra jako takové něco někde pláclo a my jsme se vyzývali, aby řekli, co teda konkrétně bylo to šíření dezinformací, který jsme udělali. A nikdo nereagoval. Je to taková neurčitá zpráva, ze kterých si může každý vydedokovat, co chce. Není vůbec specifikovaný, co jsme to teda vlastně udělali, nebo ten daný člověk provedl. A potom to začnou přebírat novináři a už mají nálepku, kterou můžou vždycky přidat ke jménu toho člověka nebo k té společnosti. A pak se to furt opakuje a až když se to opakuje dostatečně dlouho, všichni vědí, že to jsou ti známí dezinformátoři. A samozřejmě dneska se to dá nalepit úplně každému, protože každý člověk, který se někde veřejně vyjadřuje, se někdy dopustí omylu. Třeba pan ministr vnitra, ten se ho dopouští relativně často v poměrně zásadních věcech, jako třeba když informuje o smlouvách, který za Českou republiku někde dojednává. A toho nikdo teda za dezinformátora neoznačuje. Nicméně, když to udělá pak někdo jiný, že napíšete na Facebooku něco, co se za týden ukáže, že je jinak, tak oni okamžitě napíšou, že jste to mysleli jako dezinformaci. To znamená záměrné šíření nepravdy za účelem někoho nějakým způsobem ovlivňovat lží ve váš prospěch. Ale kdybychom se s nima soudili, tak jsem přesvědčen o tom, že by nám to vlastně nedokázali. A já ani nevím, co myslí. To, že jsme se někdy někdo nějak spletl, je samozřejmě takřka jistý. Ale otázka je, jak moc to bylo podstatné, jestli to bylo záměrně a tak podobně. Já záměrně opravdu nic takového nedělám.

Vy mluvíte o tom, že každý, kdo se veřejně vyjadřuje, se občas splete.

Já ale si kromě toho, že se samozřejmě občas každý splete, tak si všímám hodně i takových těch jemných manipulativních technik, kterých ve veřejném prostoru přibývá a které ani nejsou založeny na tom, že se někdo splete. Projevuje se to třeba tím, že ať už na Wikipedii nebo kdekoliv jinde, je sice popsána relativně věcně správně nějaká událost nebo převzata doslova nějaká citace, ale pak je k tomu přidán nějaký dovětek, který má za úkol tu příslušnou událost nebo člověka nějak shodit, lehce dehonestovat. Když jsme zakládali SOSP, to je zkrátka naše, tak to bylo z důvodu, že na internetu probíhala, řekněme, šikana uživatelů a cenzura nebo taková manipulace ze strany těch platforem. A týkalo se to především konzervativců. Třeba New York Post byl blokovaný, protože zveřejnil dezinformaci, která se následně ukázala jako pravdivá a vlastně se tím ovlivnil výsledek voleb. A dělal to YouTube, Facebook, Twitter předtím, než ho koupil Musk a podobně. Vy sledujete tisíc lidí na Facebooku a Facebook je ten, kdo vybírá, koho z toho tisíce lidí uvidíte a to on vybírá a vybírá to dost. Takže ze stovek lidí se mi zobrazují zprávy od deseti a Facebook nějakým způsobem filtruje, koho uvidím. A když mi bude zobrazovat jenom lidi, kteří podporují aktuálního prezidenta a nebude mi zobrazovat lidi, kteří ho kritizují, tak samozřejmě mě totálně manipuluje, abych se dozvídal jenom informace, jak je skvělý a nemá žádné chyby. A to se přesně dělo, to se všechno potvrdilo. Teď se ukazují úplně strašný věci, jakože v Twitter Files a v dalších kauzách to státy delegovaly prostřednictvím různých nátlaků na ty platformy a že to vlastně byl velice propracovaný, organizovaný systém, který rozhodně nefungoval na základě nějaké svobody. 100% jistý je, že tím byly ovlivněny poslední americké prezidentské volby. I tady v České republice najednou prostě máme koordinátora pro dezinformace. No, měli jsme. A to je jedna z věcí, kterou si myslím, že můžeme připsat mezi naše úspěchy, že jsme byli jedni z těch, kteří se podíleli na tom, že už není. Ukazuje se, že to je opravdu systematický problém. J.K. Rowlingová byla včera na výslechu kvůli tomu, že odmítla někoho nazývat jeho pravou pohlavní identitou. A to je ve Skotsku teď kriminální, takže možná J.K. Rowlingová skončí ve vězení nebo nevím.

Já jenom doplním, že dnes už v českých médiích proběhla zpráva, která to, co vy říkáte, potvrzuje. Že Rowlingová skutečně na sociálních sítích zveřejnila post, ve kterém řekla, že pokud tedy biologická podstata nebude pojmenovávána biologickými názvy, tak nechť jí policie klidně zatkne. Takže pravděpodobně to ještě bude mít nějakou dohru. Kdo má podle vás vlastně největší zájem regulovat informace a proč?

No to bude složitější, tak samozřejmě mocní, že jo. Jako prostě jako státy, strany a skupiny, které jsou u moci. Já bych řekl, že vlastně fascinující na tom vlastně je, že se toho aktivně účastňuje většina mainstreamových novinářů. Když se člověk hádá s novinářem, který má radost z toho, že se bude bojovat proti dezinformacím, aniž by mu došlo, že v řádu dnů, týdnů nebo měsíců, když on napíše něco, co se nebude zrovna líbit, tak se ho to dotkne taky a všechny ty páky, které budou používané proti dezinformacím, budou používané i proti němu, to je fakticky konec svobody slova. Každopádně, je to taky tím, že se opravdu zásadně změnila situace ve světě v ohledu rovnosti lidí. A teď myslím v pozitivní směru, že najednou každý máme přístup k informacím mnohem lepším a zároveň teda i horším, než jsme měli. Mnohem širšímu spektru informací. Dneska se může kdokoliv, cokoliv, kdykoliv spochybňovat, dřív to nešlo. Hrozí navíc, že se stáváme totalitní společností. Třeba v Německu se dělají domovní prohlídky, když člověk něco napíše na Facebooku. A teď nemyslím, že napíše, že chce někoho pozabíjet. Myslím, že napíše ostřejc názor na politickou stranu.

Jaké nástroje cenzoři mají k tomu, aby bojovali se svobodou slova?

No prakticky neomezený. Teď se postupně ukazuje, že opravdu třeba ve vedení těch velkých sociálních sítí seděli třeba bývalí lidi z tajných služeb. To je mi ale náhoda. A teď je otázka, jestli tam byli vyslaní těma tajnýma službama, jakože aby opravdu měli nad tím nějakej dozor. Nebo jestli to bylo tak, že si ty sociální platformy najímali kvůli tomu, že ty lidi mají nějaký know-how a bude se jim líp komunikovat s těma institucema státníma. Prostě to je samozřejmě všechno otázka, ale rozhodně tam je obrovská provázanost. Nepřijde mi normální, když tady někdo za opakovaný znásilnění nezletilé dívky dostane podmínku a za to, že něco napsal na Facebooku, dostane v první instanci šestiletý, nepodmíněný trest.

Jedním z vašich témat je také zákon o zbraních a střelivu. Obáváte se, že by přístup ke zbraním mohl být pro veřejnost časem omezen u nás?

Jako při současných trendech mně to přijde jako nevyhnutelnost. Jsme jediná země na světě po Spojených státech, kde to jde takhle snadno. Kde může člověk mít střelnou zbraň a nosit ji na svoji sebeobranu. Jinde v Evropě to prostě nejde. A opravdu je to naprosto unikátní věc. A zároveň jsme jedna z nejbezpečnějších zemí na světě. Jsme v TOP 10 nejbezpečnějších zemí na světě. Takže...Navzdory tomu, že to u nás je možný, jsme nejbezpečnější země na světě. A nebo i díky tomu jsme nejbezpečnější země na světě. A samozřejmě, že to je neustálý tlak. Člověk na Filozofické fakultě všechny ty lidi zabil pistolí. Pistolí. A oni vlastně začali instantně volat po zákazu pušek, protože on měl pušku, někoho s ní teda taky trefil, ale nezabil. Takže logicky teda, když už, tak by měli volat po zákazu pistolí. Vzít si na takovouhle akci pušku, z pohledu toho vraha je debilní, protože je to těžká, neobratná, těžko ukončená pokrytelná věc. V tomhle směru ta pistola je vlastně nebezpečnější. A teď najednou poslanec, který se tomu věnuje, jedná o nějakým zákonu, mi začne říkat, že to, že má víc zbraní, je nějaký problém. A teď já říkám: jakože má osm rukou? A bude střílet ze všech zároveň? Prostě ten člověk, že se tam tahal s víc zbraněma, je zase jenom debil. V ničem mu to nepomohlo. Prostě to, že má někdo víc jak tři zbraně, mu nijak nepomůže. Na YouTube, který všechno cenzuruje, se dá koukat na videa, kde si borci ukazujou, jak si vyrobit zbraň s 3D tiskárnou. Takže i kdyby se to zakázalo, tak si každej dneska, opravdu s minimálním úsilím, může vytisknout, sestavit full auto útočnou pušku, prakticky libovolnou. Takže zákazy jsou pro ty teroristy úplně zbytečný.