Mám podezření, že někteří zastánci Green Dealu nechodili na fyziku, říká František Hrdlička
Prostor pro dva
Energetika není jen o číslech a technologiích, ale také o odvaze čelit realitě. Profesor František Hrdlička, odborník na energetické stroje a bývalý děkan Fakulty strojní ČVUT, nás během rozhovoru na Radiu Prostor provedl nepříjemnou, ale zásadní analýzou současného stavu a výzev české energetiky. A jeho pohled je jasný – iluze a přehlížení fyzikálních zákonů nás nikam nedovedou. Rozhovor moderovala Markéta Šichtařová.
Realita české energetiky
Jedním z hlavních problémů podle Františka Hrdličky je, že současné energetické plány často ignorují základní fyzikální zákony a realitu infrastruktury. „Každý zdroj má své místo, ale když chceme bezpečnou, dostupnou a robustní energetiku, musíme k ní přistupovat komplexně,“ říká profesor Hrdlička. Podle něj se však často setkáváme s přehnanými očekáváními od obnovitelných zdrojů, které samy o sobě nestačí.
Profesor varuje, že bez záložních kapacit, jako jsou jaderné či plynové elektrárny, zůstane česká energetika nejen nestabilní, ale také nespolehlivá. Podle něj je současná státní energetická koncepce je spíše sbírkou iluzí než konkrétních plánů.
Jádro versus obnovitelné zdroje
Jaderná energie je podle profesora Hrdličky klíčem k udržitelné budoucnosti české energetiky. Jaderné elektrárny jsou investičně náročné, ale z pohledu provozních nákladů efektivní a stabilní. A přestože vláda hovoří o dostavbě nových bloků, ani ty nestačí. „Dostavba stávajících bloků nebude stačit na to, abychom pokryli naši současnou spotřebu, natož potřeby budoucí,“ zdůrazňuje.
Naopak spoléhání se výhradně na obnovitelné zdroje považuje za cestu do slepé uličky. Dovoz energie či akumulace v přečerpávacích elektrárnách nejsou dlouhodobým řešením. Například veškerá kapacita přečerpávacích elektráren by v zimě stačila na pouhých 53 minut průměrné spotřeby.
Green Deal: Ideály versus realita
Kritiku si zasloužil i evropský Green Deal a jeho dopady. Profesor Hrdlička poznamenal: „Mám podezření, že někteří zastánci Green Dealu nechodili na fyziku.“ Podle něj je nereálné očekávat, že větrné a solární zdroje dokážou uspokojit potřebu průmyslu a domácností bez významné podpory jiných zdrojů energie.
V kontextu českého průmyslu zdůrazňuje, že přechod na elektromobilitu či masivní instalace tepelných čerpadel mohou ještě více zatížit naši už tak křehkou síť. A co víc, „tepelné čerpadlo je skvělá technologie, ale stát z něj udělal přímotop. To je z pohledu fyziky naprosté zvěrstvo,“ varuje Hrdlička.
Co nás čeká?
Profesor Hrdlička realisticky uznává, že česká vláda jeho varování většinou ignoruje. „Vláda přijala datum, ale neřešila podmínky, které je třeba splnit. Plánují, ale nehýbou ani prstem.“ Energetika je jedním z klíčových pilířů ekonomiky a její destabilizace může mít dalekosáhlé důsledky. Všichni doufáme v lepší budoucnost, ale jak říká profesor: „Optimismus můžeme nalít jen tím, že najdeme dobrá řešení.“ Česko stojí před volbou. Buď budeme dál utíkat před realitou, nebo začneme stavět na faktech a hledat funkční řešení. Jaké rozhodnutí uděláme, bude mít dopad na generace dopředu.
