Hynek Beran: Když přeháníme zelenost a nehledíme na stabilitu a cenu, je to cesta k problémům
Prostor pro dva
Energetika, trh s elektřinou a pohled na zelenou politiku se staly terčem kritiky odborníka Hynka Berana. V Prostoru pro dva s Markétou Šichtařovou neváhal pojmenovat zásadní problémy, které dnes čelí evropská i česká energetika. A jeho výtky nejsou jen o vysokých cenách, ale také o nedostatcích samotného systému. Podle Berana je problém hlubší než jen nešťastné načasování války na Ukrajině či krize v Nord Streamu. Viníkem je podle něj i sama Evropská unie a její pravidla.
„Když se podíváme na to, co se děje na německé burze, vidíme nesmyslně vysoké ceny. Energetická krize nebyla ani tak vyvolána technickým nedostatkem, ale spíše obchodní stránkou. Proč? Evropská unie místo aby chránila spotřebitele, projevila solidaritu s lichváři,“ uvádí Beran. Vysvětluje tím situaci, kdy přesně v době energetické krize vznikly extrémně vysoké ceny na německé burze, které automaticky zasáhly české spotřebitele.
Co znamená „protektorátní soustava“?
Beran také upozorňuje na další vývoj, který označuje za alarmující. Podle něj je jedním z hlavních důvodů vysokých cen elektřiny Lipská burza, kde se obchoduje i většina české elektřiny. Tento systém považuje za nefunkční. „Když už obchodujeme na Lipské burze, je třeba říci, že to celé dává smysl jen z 10%. Obchoduje se tam asi 10% elektřiny a přesto výsledná cena ovlivňuje všechny,“ říká Beran a dodává, že pro Českou republiku by bylo výhodnější orientovat se na jiné zdroje nebo upravit systém distribuce v rámci státu.
Pojem „protektorátní soustava“ tak používá ve spojení se stavem, kdy jsme, podle něj, více závislí na rozhodnutích ze zahraničí než na vlastní produkci, přičemž tato závislost negativně dopadá na spotřebitele i průmysl. Česká energetická soustava je sice stabilní, ale její možnosti nezaručují nižší ceny. Kritiku evropských pravidel tak Beran doplňuje o ironický pohled na budoucí plány připojení se k čistě obnovitelným zdrojům energie.
Fotovoltaika a solární paradox
Podle Hynka Berana není ani fotovoltaika záchranou, kterou by měla být, zejména pokud ji chceme využívat ve velkém. Systém, kde je cena stanovena na základě nejdražší nabídky na trhu, vede k tomu, že každý, kdo má solární panely, je sice částečně soběstačný, ale celkový přínos pro stabilitu je zanedbatelný. „Když si někdo na svou farmu nebo domek umístí solární panely, které slouží především jemu, není to problém. Problém nastává ve chvíli, kdy vznikají rozsáhlé solární farmy, které svou energií zatěžují přenosovou soustavu. A tak místo aby tento trend stabilizoval soustavu, dochází ke zvýšení napětí, což vede k problémům i s blackouty,“ vysvětluje Beran.
Snaží se proto upozornit na to, že by bylo vhodné, aby Česká republika upravila své energetické zákony tak, aby přenosová soustava zvládala i případné špičky ve spotřebě energie, které obnovitelné zdroje energie často nemohou pokrýt. Ačkoli fotovoltaika může na první pohled působit jako spása, v dlouhodobém horizontu by tento přístup mohl přinést více problémů než řešení.
Měli bychom opustit evropské emisní povolenky?
Energetická politika je dnes úzce svázána s emisními povolenkami, které mají motivovat země ke snížení emisí. Avšak Hynek Beran na ně nahlíží skepticky a s dávkou humoru dodává: „Říkám tomu svěrací kazajka. Místo aby nám povolenky pomáhaly modernizovat elektrárny a snižovat emise, slouží dnes jako zdroj příjmu pro americké penzijní fondy. A tak evropský spotřebitel platí za to, aby američtí důchodci měli zajištěné penze.
Zatímco původní smysl povolenek měl být ekologický, dnes často slouží jako nástroj spekulací a zvyšování cen. Beran se domnívá, že by Česká republika měla uvažovat o odchodu ze systému emisních povolenek, nebo alespoň o zásadní reformě jejich využívání. Ve své kritice jde až tak daleko, že je označuje za „lichvářský papír“, který nepřináší praktický užitek pro životní prostředí. Hlavním problémem, který energetika čelí, jsou dle něj prachové částice a ekologické dopady těžby, ne samotný CO₂.
Výzva k návratu k základům
Podle Berana je klíčovým krokem změnit současný směr a začít se soustředit na stabilní, dostupné a ekologicky udržitelné zdroje energie. Nejsme podle něj připraveni na přechod k obnovitelným zdrojům, aniž bychom zároveň nezruinovali ekonomiku a společenskou stabilitu.
Jeho poselství je jasné: Česká republika by se měla postavit na vlastní nohy v energetické politice a nespoléhat se na evropské regulace. V opačném případě varuje, že budeme nadále závislí na rozhodnutích cizích burz a pravidlech, která nevyhovují českému trhu ani českým domácnostem.